Zatěžovací zkouška zesilovačů

By | 24 prosince, 2002

Koncové zesilovače s moduly zde uvedené jsou zkonstruovány pro zátěž 4 ohmy. Některé, zvláště pak výškové reproduktory mívají impedance 8ohmů. Do této zátěže dodají zesilovače zde uvedené o něco více než poloviční výkon. V případě, že by to nedostačovalo, je možno připojit zátěž mezi výstupy dvou koncových stupňů a pracovat v můstkovém zapojení. Pro tento účel byl i zkonstruován předzesilovač s možností jednoduché volby tohoto režimu přepínačem. Při tomto provozu bude zesilovač 2x600W dodávat do zátěže 8 ohmů výkon 1,2kW. Hudební výkon bude samozřejmě ještě větší. Zesilovače jsou proudově dostatečně dimenzovány zvláště z ohledem na skutečnost, že zátěž bývá komlpexní, tedy má jalovou složku, nejde o čistě činný odpor. Např. u kompaktních soustav je závislost impedance na kmitočtu silně zvlněná, poklesy impedance nastávají v oblasti dělicích kmitočtů, v oblasti basů převažuje induktivní složka, v oblasti výšek spíše kapacitní. Při připojení NF generátoru a nastavení jisté napěťové úrovně na vstupu zesilovače a „proladění“ celého akustického pásma nesmí napětí přivedené na soustavu měnit svou úroveň. Nesmíme ale měřit s plným výkonem, určitě bychom zničili reproduktory. Nejlepší výsledky při tomto testu dává typ osazený osmi tranzistory „N“, který také hraje ze všech typů „nejagresivněji“ se zvláště „tvrdými“ basy.

Výkonové zesilovače jsou předposlední částí elektroakustického řetězce a do značné míry na nich záleží výsledný zvuk ozvučovacího zařízení. Měly by mít tedy co nejlepší parametry, my se budeme zabývat převážně jejich využitím pro oblast ozvučovací techniky. Pro toto užití je důležité si uvědomit, že jde o zařízení, která musí být v první řadě odolná. Většina uživatelů si ani neuvědomí, v jak „drsných“ podmínkách tato elektronická zařízení fungují, a leckdy se domnívají, že jim plně vyhoví běžné výrobky, nabízené pro ozvučování obytných prostor. Tyto přístroje jsou ale navrhovány s ohledem na přirozený signál, konstruktéři zvláště u větších výkonů vycházejí z předpokladu, že ač jejich výrobky mají značný výkon, bude využit pouze ve špičkách. Takovéto zesilovače jdou se znalostí věci velmi dobře využít pouze pro buzení vysokotónových s středovýškových reproduktorů vzhledem na nižší trvalou zátěž. Při buzení basových soustav většinou rychle „shoří“. Navíc nebývají opatřeny dostatečně kvalitními ochrannými obvody, takže mohou při svém „odchodu“ zničit i poměrně drahé reproduktory. Oprava těchto zařízení je téměř nemožná, protože používají ve velké míře hybridní integrované obvody (Např. Technics používá hybridní obvody SANYO – STK), které jsou pro svou cenu na trhu špatně dostupné i autorizovaným servisům. Při této příležitosti bychom chtěli upozornit, že prostředí pro práci koncových zesilovačů pro ozvučování nebývají ideální, musí spolehlivě pracovat v horku i mrazu, za teplot kolem bodu mrazu do +50 stupňů na slunci v létě. Proto nejdůležitější je zajistit vynikající odvod tepla. Většina ozvučovacích zařízení z toho důvodu využívá aktivní chlazení ventilátorem. Ventilátor je ovšem mechanická součástka s možností poruchy případně zakrytí, a tak jsou velmi důležité ochranné obvody proti tepelnému přetížení. Dále výkonný koncový stupeň musí mít obvod, umožňující „měkký rozběh“. Např. zesilovač 2x600W R.M.S. bude odebírat při celkové účinnosti 50% (včetně zdroje) při současném buzení obou kanálů asi kolem 2,4 kW, tj. proud kolem 10A ze sítě. Zdroj bývá většinou nestabilizovaný s velkými filtračními kondenzátory. Při připojení takového zdroje k síti jsou proudy několikanásobně větší, došlo by tedy dojít k „vyražení pojistek“. V konstrukcích SEAC jsou obvody pro „měkký start“ odvozeny od nárustu napětí na filtračních kondenzátorech, jde tedy zároveň o nenáročný test, zdali je elektronika koncového stupně v pořádku.

Napsat komentář