Často se můžete setkat na stránkách nejrůznějších odborných casopisů s polemikou, která třída je pro NF zesilovače nejlepší. A tak jsou vychvalovány zesilovace ve třídě A, jiní výrobci naopak tvrdí, že třída B je to nejlepší, v současnosti se objevují i zapojení ve třídách B+C, D a jiných. O co však skutečně jde, to leckdy… Read More »
Pro spolehlivý provoz koncových zesilovačů je nezbytně nutné dobré chlazení. Pro amatérskou výrobu a slabší zesilovače do 200W vyhoví běžně dodávané chladicí profily, které je vhodné montovat vně přístrojových skříní, nejlépe je použít boční žebrované typy. Pokud má zesilovač dosahovat trvale výkonu cca 400W sinus, je to již docela slušné „topné“ těleso, toto teplo musíme… Read More »
Výskyt nestability není nijak vzácný i u výrobků remomovaných firem. Zvláště u velmi kvalitních zesilovačů osazených tranzistory MOS není problém zajistit frekvenčně nezávislý přenos až do pásma rozhlasových frekvencí kolem 300 kHz. Ovšem tyto frekvence je schopen koncový stupeň zesilovat. Přivedeme -li tedy signál vysílače na vstup, spolehlivě zlikvidujeme výškové reproduktory. Toto nebezpečí není dobré… Read More »
Koncové zesilovače s moduly zde uvedené jsou zkonstruovány pro zátěž 4 ohmy. Některé, zvláště pak výškové reproduktory mívají impedance 8ohmů. Do této zátěže dodají zesilovače zde uvedené o něco více než poloviční výkon. V případě, že by to nedostačovalo, je možno připojit zátěž mezi výstupy dvou koncových stupňů a pracovat v můstkovém zapojení. Pro tento… Read More »
Zkreslení udáváme pomocí tzv. činitele harmonického zkreslení THD. Tento by měl být co možná nejmenší a vyjadřuje procentní podíl vyšších harmonických k celému signálu (napěťově). Zkreslení není jednoduché změřit, protože potřebujeme sinusový generátor o vysoké spektrální čistotě, na výstupu zesilovače ostrý filtr s spektrální analyzátor. Špičková zařízení, jmenujme alespoň výrobky Rohde & Schwarz nebo absolutní… Read More »
Jistá skupina lidí, říkajících si „hifisté“ totiž odsuzují vše, co není v třídě „A“ případně elektronkové, nebo osazeno komplementárními V-MOS. Mnohé firmy, vyrábějící zařízení pro výše uvedený druh lidí, pak uvádí velmi skvělé parametry. Praxe je ovšem měřit zkreslení v laboratorních podmínkách při 1kHz, 60-80% výkonu a čistě ohmické zátěži. Nic není ale jednoznačné ani… Read More »
Další velmi důležitou vlastností zesilovače je jeho chování v limitaci. K limitaci dochází v případě, že zesilovač nemá dostatečný výkon, nebo signál není upraven pomocí kompresoru dynamiky Chovaní v limitaci se posuzuje nejčastěji sinusovým signálem. Ten však není pro zobrazování osciloskopem nejvhodnější, proto raději měříme trojúhelníkovým signálem. Trojúhelníkový signál navíc nezatěžuje tolik Boucherotův člen na… Read More »
Výkon je jedním z nejdůležitějších parametrů zesilovače, i když to tak na první pohled tak nevypadá. Je jedno, jaké má zesilovač zkreslení, nemá – li dostatečný výkon. Význam výstupního výkonu Nedostatek výkonu znamená nebezpečí limitace, kde zkreslení dosahuje řádu desítek procent. Potřeba vyššího výkonu nastane hlavně když vzhledem k parametrům reprosoustav používáme korekce. Každé 3dB… Read More »
Co a proč šumí, jak zjistit odhadem odstup s/š a podobné. Šumové vlastnosti koncových zesilovačů Odstup signál/šum : Určuje dynamický rozsah reprodukovaného signálu. Horní hranice výstupního signálu je dána maximálním výstupním výkonem, při kterém ještě nenastává přebuzení a limitace – viz kapitolu o výkonu. Nám spíš půjde o dolní hranici výstupního signálu. Platí nepsané pravidlo… Read More »
Způsob měření horního a dolního mezního kmitočtu. Frekvenční charakteristika audio zesilovačů Důležitým předpokladem jakostního poslechu je vyrovnaná frekvenční charakteristika. Nikde nevidíme důvod, proč odsuzovat zesilovače s poklesem kolem 1dB na okrajích akustického pásma 20Hz – 20kHz. Navíc 20Hz solidně nepřenese téměř žádná soustava, až na výjimky, což jsou převážně aktivní soustavy v cenách nad 100000… Read More »