Řízení hlasitosti a nastavení tzv. hlavních tlumičů (t.j. pracovních regulátorů úrovně) má zásadní vliv na šum a přebuditelnost systému. Aby celý systém poskytl co nejlepší výsledky, mělo by se optimalizovat nastavení úrovní na každém jeho komponentu. Jedním z oblíbených postupů je začít s nastavováním úrovní co nejbíže zdroji signálu. (tj. na vstupu pultu nebo mikrofonním předzesilovači).
Nastaví se vstupní útlumový článek hrubě a ovladač vstupní citlivosti jemně tak, aby maximální úroveň nezpůsobila přebuzení. To lze sledovat, pokud je pult vybaven indikátorem špiček na vstupu, jinak se řídíme poslechem zkreslení během nastavování úrovně.Dalším krokem je nastavení úrovně na hlavním tlumiči tak, aby se dostatečně vybudily sběrnice pultu. Pulty vybavené tzv. VU metry (VU = Volume Unit) by měly ukazovat sběrnicové úrovně, nicméně měli byste si zkontrolovat blokový diagram pultu; někdy je možné předudit sčítací sběrnicový zesilovač a přitom VU metr na výstupu sběrnice ukazuje „normální“ úroveň.
Pokud vkládáme do signálového řetězce linkové zesilovače, elektronické výhybky ekvalizéry a jiné přístroje na úpravu signálu , měly by být úrovně signálů na vstupech těchto jednotek optimalizovány podle jejich dynamického rozsahu. Jinými slovy nastavit vstupní úrovně u každé jednotky co nejvyšší, jak je to jen možné, bez limitace jejího výstupu a bez přebuzování vstupu nasledujícího připojeného zařízení.
Projděte si manuál k obsluze každé části přístroje, abyste určili jeho specifické nominální a maximální vstupní úrovně. Pro kontrolu úrovní je užitečné mít přesný střídavý voltmetr. Pravidlem je udržovat signálové úrovně v celém systému tak vysoké, jak je to jen možné, až po vstupy výkonových zesilovačů. Pak snížit úroveň programu na požadovanou velikost vstupním regulátorem (atenuátorem) zesilovače a to tak, aby maximální úroveň programu ze zrojového přístroje nevybuzovala zesilovače do limitace. Toto nastavení udržuje v celkový vlastní šum systému tak nízký, jak je to jen možné.